Chtěli
bychom Vám nabídnout nejen příjemnou dovolenou, ale i něco víc – rady na
cestu a tipy na výlet na místa, která stojí za návštěvu, místa kulturně
a historicky cenná, místa, která spoluvytvářela i naši kulturu. Byli
bychom rádi, kdybyste našich informací využili k poznávání a k
obohacení Vaší dovolené.
V každém
městě najdete informační kancelář APT (Azienda di Promozione
Turistika), kde se dozvíte vše nezbytné o městě a okolí, obdržíte zde
většinou také bezplatně mapy a průvodce v různých světových
jazycích. Zde se také můžete informovat o organizovaných výletech místních
cestovních kanceláří. V menších městech objevíte informační
kancelář označenou Pro Loco.
Italská muzea bývají většinou
otevřena od 9 hod. do 19 hod., kromě dvou pondělků v měsíci.
V každém
městě nechybí místní trh, který se uskutečňuje každý týden. Trhovci
začínají většinou vybalovat zboží již v 5 hodin ráno a odejdou už
asi kolem 13.30 hod. Všeobecně se dá říci, že na trhu obdržíte čerstvější
a levnější sezónní produkty než v obchodech. Při nákupu potravin
Italové většinou nesmlouvají, ale stojí za to požádat o slevu (sconto)
na oděvy a jiné zboží.
Benevento
Benevento,
situované v osamělé horské provincii, se pyšní jednou z nejpozoruhodnějších
starořímských památek v Jižní Itálii. Traianovým obloukem
ve Via Traiano. Římské město Beneventum bylo v minulosti významným
střediskem. Právě tam byla poprvé prodloužena Via Appia z Capuy.
Oblouk ztvárněný v letech 114 – 166 po Kristu z parského
mramoru nad starou silnicí na počest císaře Traiana se dochoval ve výjimečně
dobrém stavu. Reliéfy (s výjevy z Traianova života a s mytologickými
náměty), které jej krášlí, nejsou příliš porušené.
Stopy
Římanů odhalíte také v troskách římského divadla (Piazza
Gaio Ponzio Telesino, otevřeno Út – Ne), zbudovaného za vlády Hadriana,
a v Museu del Sannio, jež schraňuje artefakty objevené v této
oblasti, od starořeckých po moderní umění.
Za 2. světové války se
město nacházelo přímo na trase spojenců postupujících z jihu. Utrpělo
těžké škody při bombardování, což vysvětluje jeho povětšinou moderní
tvář. Dóm ze 13. století, po válce zrekonstruovaný, nese na průčelí
plastiky, které musely být také obnoveny. Uvnitř vás jistě zaujmou pozůstatky
byzantských bronzových dveří. Benevento je již po staletí spjato s nejrůznějšími
báchorkami a vyrábí se zde likér zvaný Strega („Čarodějnice“).
Trhy
se zde konají v pátek a v sobotu.
Informační kancelář: Via Sala 31,
telefon 081 – 319938.
Caserta
Casertě vévodí přepychový
kolosální Palazzo Reale, blížící se rozměry k Versailles. Byl zbudován
pro marnotratného krále Karla III. z dynastie Bourbonů. Honosí se více
než tisícem pokojů, velkolepými schodišti a několika bohatě dekorovanými
královskými komnatami. Masivní palác navrhl architekt Luigi Vanvitelli a
práce začaly roku 1753. Jen samotný prostorný park je mistrovským výtvorem
s fontánami, okrasnými vodními díly a plastikami. Jeho rozloha působí
vskutku ohromujícím dojmem.
Informační kancelář: Palazzo Reale
, telefon 0833 – 326300.
Okolí: Deset
kilometrů severovýchodně od Caserty leží středověká víska Caserta
Vecchia. Zdejší katedrála z 12. století představuje nádhernou ukázku
jihoitalské normanské
architektury. San Leucio – 3 km na severozápad od Caserty – je vzorovým
městem, vybudovaným Ferdinandem IV. Král zde umožnil také rozmach hedvábného
průmyslu, jehož centrem zůstalo San Leucio dodnes.
Costiera Amalfitana
Nejkouzelnější a nejnavštěvovanější
oblastí Kampánie je Costiera Amalfitana (Amalfinské pobřeží) v jižní
části Sorrentského poloostrova. Kromě pláží a pobřežních kopců s úžasným
výhledem nabízí příležitost ochutnat tamější grilovanou rybu a popíjet
ledově studené Lacrima Christi z vinic na úbočích Vesuvu. Z letoviska
Sorrento se vine silnice do Positana, vesničky na strmém svahu
ústícím do moře. Je to sice drahé místo, zato ideální ke koupání, s možností
výletu raketou či trajektem na Capri. Dále po pobřeží narazíte na neméně
elegantní Praiano. Největším městem na pobřeží je Amalfi. Honosí
se půvabným dómem z 10. století, s bohatě zdobeným barevným
průčelím (13. století). Dříve než si je podmanil neapolský král Roger
II., bylo Amalfi námořní velmocí. Nejvýznamnější obyvatelé byli pohřbíváni
v Chiostru del Paradiso ze 13. století. Toto ohromující architektonické
dílo z 9. století vedle dómu se tyčí na vrcholku dlouhého schodiště
nad městem. Vzniklo v lombardsko-normanském slohu, třebaže
architektonické prvky křížové chodby dokládají saracénský vliv. Dnes
je Amalfi neobyčejně populární rekreační středisko. Nekrásnější podívanou
na pobřeží však skýtá Ravello. Leží nad Amalfi a jeho prvořadou
atrakcí jsou zahrady Villy Cimbrone a Villy Rufolo. Výhled z druhé
jmenované inspiroval Richarda Wagnera ke zkomponování „Parsifala“.
Vstupní dveře dómu z 11. století zhotovil Barisano da Trani (1179) a
v interiéru si všimněte amba (kazatelny), kterou nese šest tordovaných
sloupů. V kapli sv. Pantalona uložená krev tohoto světce 4. století
se každoročně v květnu a srpnu zkapalňuje.
V Minori dál za
Atrani najdete ruiny římské vily, které svědčí o tom, že pobřeží je
oblíbeným letoviskem již po dlouhá staletí.
Ischia a Procida
Ischia
je největší ostrov v Neapolském zálivu, s rekreačními středisky,
termálními zřídly, léčivými písky a levnými hotely. Je téměř stejně
oblíbený jako jeho slavný soused Capri. Trajekty kotví v Ichii
Portu, přístavu v moderní části Ischie, metropole ostrova.
Historická část – Ischii Ponte – se rozprostírá několik minut
chůze odtud. Zatímco severní a západní pobřeží kypí životem, jižní
cíp ostrova je nejklidnější. Tady se choulí vesnice Sant´Angelo,
jíž vévodí vyhaslá sopka Monte Epomeo. Z jejího vrcholu ve výšce
788 metrů se vám otevře fantastická podívaná na záliv a Neapol.
Informační kancelář: Via Iasolino,
telefon 081 – 991146.
Ve
stínu Ischie a Capri leží malý, pouhých 2,5 km dlouhý a turisty méně
navštěvovaný ostrov Procida Nicméně Chiaiolella nabízí dobré
koupání a stejně jako Ischia i laciné ubytování. V zanedbaném městě
Procida najdete hlavní trajektový přístav, Marinu Grande.
Informační kancelář: Via Roma,
telefon 081 – 8101968.
Neapol
Hustě
zastavěné centrum Neapole, plné paláců, kostelů a klášterů, tvoří
jen několik ulic. Z Piazzy del Plebiscito vybíhá Via Toledo (zvaná též
Via Roma) na sever k Piazze Dante. Úzké Via del Tribunale a Via San
Biaggio del Librai protínají východní část historického, jádra „Spaccanapoli“.
Jižně od Palazza Reale leží čtvrť Santa Lucia a směrem na západ přístav
Mergellina. Nad městem se rozprostírá čtvrť Vomero.
Severovýchod
Neapole: V této
části naleznete mnoho uměleckých a architektonických skvostů, například
Museo Archelogico Nazionale s římskými poklady z Herculanea a z Pompejí.
Zdejší budovy charakterizuje široká škála architektonických stylů od
francouzské gotiky dómu po florentskou renesanci Porty Capuany.
San
Giovanny a Carbonara (Via Carbonara 5, telefon 081 – 295873) – kostel
San Giovanni a Carbonara (z roku 1343) ztělesňuje ojedinělý počin v análech
neapolského restaurátorství. Poté, co v roce 1943 utrpěl značné škody,
byl nadlouho uzavřen a ponechán svému osudu. Nyní je opět přístupný. Uvnitř ukrývá
jedinečné středověké a renesanční pomníky, včetně třípodlažního
náhrobku neapolského krále Ladislava za hlavním oltářem. Úchvatné
trojdílné mistrovské dílo Marca a Andrey da Firenza s plastikami a
oblouky a s jezdeckou sochou na vrcholku vzbuzuje zasloužený obdiv.
Porta
Capuana a Castel Capuano (Piazza Enrico de Nicola, telefon 081 –
2237111) – aragonské věže svírají vzácnou památku ve stylu florentské
renesance – Portu Capuanu shlížející na rozlehlé tržiště. Jako
obrannou bránu ji vystavěl Giuliano da Maiano (v roce 1490 dohotovil Luca
Fancelli) a pravděpodobně se jedná o nejhezčí bránu v Itálii.
Nedaleký hrad Castel Capuano začal budovat normanský král Vilém I. A
dokončil jej Fridrich II. Sloužil jako královský palác až do roku 1540,
kdy se stal palácem justičním. I když se uskutečnila renovace, soudní dvůr
v něm sídlí dodnes.
Dóm
(Via Duomo 147, telefon 081 – 449097) – dóm San Gennaro pochází z let
1294 až 1323, avšak fasáda z velké části z 19. století. Hlavní
loď lemují arkády a spolu s malbami od Lafranca a Domenichina vás
zaujme zajímavá řada pomníků někdejších panovníků.
V dómu
jsou uloženy relikvie sv. Januária, patrona Neapole, který byl umučen v roce
305 po Kristu. Zdobená Capella San Gennaro obsahuje postříbřenou bustu s jeho
hlavou a lahvičky se sraženou krví, jež třikrát ročně jakoby zázrakem
zkapalní. Říká se, že když se tak nestane, přinese to městu smůlu. Světcův
náhrobek objevíte v Cappelle Carafa, renesančním mistrovském díle z let
1497 – 1506.
Basilica
di Santa Restituta, do níž projdete ze severní lodi, byla založena ve 4.
století na místě Apollonova chrámu a přestavěna ve 14. století. Nástropní
malbu vytvořil Luca Giordano (1632 – 1705). Na konci pravé lodi si všimněte
křtitelnice, údajně pocházející z Dionýsova chrámu.
Monte
della Misericordia (Via Tribunali 253, telefon 081 – 446973) – tento
osmiboký kostel ze 17. století patří stejnojmenné charitativní
organizaci. Pyšní se rozměrnou malbou „Sedm skutků milosrdenství“
(1607) od Caravaggia. V obrazárně si můžete prohlédnout významnou sbírku včetně děl Lucy Giordana a Mattii Pretiho.
Cappella
Sansevero (Via Francesco de Sanctis 19, telefon 081 – 5511415) – v malé
kapli ze 16. století se nachází hrobka vévodů z rodu Sangro di
Sansevero. Krášlí ji křesťanské i zednářské symboly, což působí
poněkud ironicky.
V kapli
uvidíte pozoruhodné plastiky z 18. století. Ironicky ztvárněná
„Cudnost“ od Antonia Corradiniho zosobňuje smyslnou, pečlivě zahalenou
ženu. „Vzkříšení knížete“ od neznámého umělce je odrazem Vzkříšení
Krista nad oltářem. Sammartino neuvěřitelně mistrně spodobnil
alabastrovou postavu „Mrtvého Krista“ pod mramorovým závojem.
S kaplí
je spojován vévoda Raimondo, výstřední alchymista 18. století. Za hrůzné
experimenty s lidskými těly byl exkomunikován. Na výsledky některých
jeho pokusů se můžete podívat v kryptě.
Centrum
Neapole:
Staré
jádro Neapole tvoří část čtvrti Santa Lucia, ohraničené na východě
ulicí Via Duomo, na severu Via Tribunali, na západě Via Toledo a na jihu mořem.
Tato oblast města oplývá bezpočtem kostelů ze 14. a 15. století a památek
vůbec.
San
Lorenzo Maggiore (Via Tribunali 316, telefon 081 – 454948) – převážně
františkánský kostel ze 14. století (s průčelím z 18. století)
vznikl za vlády Roberta z Anjou zvaného Moudrý. Říká se, že vypravěči
Giovannimu Boccacciovi (1313 – 75) byla vzorem k postavě Fiametty
dcera krále Roberta Maria, kterou zde spatřil na Bílou sobotu roku 1334.
Lorenzo Maggiore je vzácnou ukázkou gotiky v Neapoli. Hlavní loď a chórový
ochoz ztělesňují tehdejší jednoduchost. V kostele se nachází několik
středověkých náhrobků, mezi nimiž vyniká gotický náhrobek Kateřiny
Rakouské (zemřela v roce 1323) od jednoho z žáků Giovanniho
Pisana. Archeologické práce v klášterním ambitu, kde kdysi pobýval
lyrický básník a učenec Petrarca (1304 – 74), odhalily zbytky římské
baziliky. Probíhají zde také vykopávky řeckých a středověkých památek.
San
Gregorio Armeno (Via San Gregorio Armeno 1, telefon 0851 – 5520186, otevřeno
denně dopoledne) – tento kostel stále vlastní benediktinky. Přilehlý ženský
klášter proslul přepychem, neboť zdejší jeptišky pocházejí ze šlechtických
rodin a marnotratného stylu života se nevzdaly ani tady.
Přepychový
barokní interiér zdobí fresky od plodného Lucy Giordana. Klášter je oázou
klidu v jinak životem kypící čtvrti výrobců neapolských jesličkových
figurek („presepi“), jejichž dílny lemují Via San Gregorio Armeno.
Museo
Filangieri (Palazzo Cuomo, Via Duomo 288, telefon 081 – 203175, otevřeno
denně) – v renesančním Palazzu Cuomo z 15. století sídlí
Museo Filangieri, založené roku 1881. Původní sbírka, kterou shromáždil
Gaetano Filangieri, byla zničena za 2. světové války. Nová kolekce
obsahuje zajímavé, rozmanité předměty, včetně porcelánu, výšivek,
rukopisů, italských a španělských zbraní, nálezů z vykopávek a
obrazů od takových umělců jako byli Luca Giordano, Riberta a Malttia Preti.
Sant´Angelo
a Nilo (Pizzetta Nilo, telefon 081 – 5516227, otevřeno denně) –
tento kostel ze 14. století se honosí krásným dílem renesančního sochařství
– náhrobkem kardinála Rinalda Branccaia. Navrhl jej Micchelozzo, ale
zhotoven byl v Pise a po dokončení v roce 1428 převezen do
Neapole. Anděla napravo, jenž odhrnuje závěs, nízký reliéf
„Nanebevzetí“ a kardinálovu hlavu údajně vytvořil Dinatello.
San
Domenico Maggiore (Piazza San Domenico Maggiore, telefon 081 – 557311,
otevřeno denně) – ve význačném gotickém kostele (1289 – 1324) se
nacházejí jedny z nejkrásnějších renesančních pomníků a soch v Neapoli.
V jižním rameni příčné lodi si všimněte náhrobního kamene Jana
z Durazza (zemřel roku 1335), který ztvárnil Tino da Camaino. V sakristii
objevíte nástropní malby „Apoteózy Víry“ z 18. století od
Solimeny. Velikonoční svícen (1585) v chóru podpírají postavy od da
Camaina. Carpellone del Crocifisso se může pochlubit středověkou malbou
„Ukřižování“ jež prý promluvila ke sv. Tomáši Akvinskému. V Chiese
Antica vás upoutá velkolepý náhrobek Brancaccia od Jacopo deella Pila
(1492). Pozoruhodná je i Cappella Saluzzo.
Santa
Chiara (Via Benedetto Croce, telefon 081 – 5526280, otevřeno denně)
– tento kostel ze 14. století značně utrpěl bombardováním za 2. světové
války. Rekonstrukce však odhalila původní stavbu ve stylu provensálské
gotiky. K nejzajímavějším pomníkům patří náhrobky anjuovských
monarchů. Náhrobek neapolského krále Roberta z Anjou (zemřel roku
1343) spodobnili Giovanni a Pacco Bertiniovi, náhrobek jeho syna Karla
Kalabrijského (zemřel roku 1328) je dílem Tina da Camaino a náhrobek
Karlovy manželky Marie z Valois (zemřela roku 1331) zhotovil da Camino
se svými žáky. S kostelem sousedí ženský klášter s tichou
anjuovskou křížovou chodbou. V roce 1742 ji navrhl a skvostnými
majolikovými obkládačkami zkrášlil Vaccaro.
Gesú
Nuovo (Piazza del Gesú Nuovo 2, telefon 081 – 440511, otevřeno denně)
– z architektonické úpravy paláce Severiniů (15. století) v 16.
století vzešel jezuitský kostel. Valeriano a později Fanzago a Fuga z původního
paláce zachovali pouze zvláštní bosované kamenné průčelí. Marnotratná
vnitřní výzdoba (17. století) zcela odpovídá potřebám jezuitů, kteří
chtěli věřící přilákat přímým útokem na jejich city. Vyniká barevným
mramorem a obrovskými malbami, několika od Riberya Solimeny. Lanfrancovu
kopuli zničilo zemětřesení v roce 1688 a současná pochází z 18.
století.
Monteoliveto
(Piazza Monteoliveto, telefon 081 – 5513333, otevřeno denně) – tato
pokladnice renesančního umění byla zbudována v roce 1411 a
zrestaurována po bombardování za 2. světové války. Poté, co u vchodu
minete náhrobek (1627) Domenica Fontany (architekta, jenž po smrti
Michelangela dohotovil kopuli chrámu sv. Petra ve Vatikánu), se ocitnete v přepychovém
interiéru.
Cappella
Mastrogiudice ukrývá „Zvěstování“ (1489) od florentského sochaře
Benedetta da Maiano a v Cappelle Piccolomini spatříte pomník Marie
Aragonské (kolem 1475) od Antonia Rosselina (dokončil jej da Maiano).
Cappella del Santo Sepolcro se honosí živě realistickou „Pietou“ od
Guida Mazzoniho (1492). Osm terakotových postav v životní velikosti ztělesňuje
zřejmě portréty umělcových současníků. Ve staré sakristii, dekorované
Vasariho freskami (1544), objevíte intarzované chórové lavice, práci
Giovanniho da Verona (1510).
Prohlídka
jihovýchodní Neapole
Oblast
jižně od Via A. Diaz je sídlem neapolských hradů a královského paláce,
ale také hustě zastavěné Španělské čtvrti. Na okraji Starého města
lze navštívit několik muzeí v historických budovách.
Castel
Nuovo (Piazza Municipio, telefon 081 – 5519662, otevřeno Po – So) –
anuovská pevnost (zvaná také Maschio Angioino) byla projektována pro Karla
z Anjou v letech 1279 – 82. Kromě podsaditých věží a Capelly
Palatiny (s „Madonnou“ z roku 1474 od Francesca Laurany nad portálem)
je převážně aragonská.
Hrad
sloužil v minulosti coby hlavní královská rezidence. V Sale dei
Baroni se král Fedinand III. Katolický (jako aragonský král Ferdinand II.)
brutálně vypořádal s vůdci vzpoury neapolských baronů v roce
1486. Aragonští vládci sice byli schopni násilných činů, zároveň však
byli nadšenými mecenáši umění.
Jejich
dílem je i vítězný oblouk (započat roku 1454) tvořící vstup do hradu.
Tento geniální skvost, vycházející z antických vítězných oblouků,
ztvárnil zčásti Laurana. Původní bronzové dveře od Guillauma le Moine
(1468) se nalézají v Palazzu Reale. Část budovy zabírá Museo
Civico.
Quartieri
Spagnoli (Via Toledo /Roma/ po Via Chiaia) – Španělská čtvrť – oblast západně
od Via Toledo, směrem nahoru k San Martinu a Vomeru – náleží k nejhustěji obydleným částem města.
Obdržela jméno podle španělských vojáků, kteří tu v 17. století
vytyčili pravoúhlou síť úzkých ulic. Tady poznáte obraz typické
Neapole, s prádlem sušícím se nad hlavami chodců. Přes den pulsuje
životem, ale v noci se raději mějte na pozoru.
Museo
Nazionale di San Martino (Largo di San Martino 5, 081 – 5781769, otevřeno
Ú – Ne dopoledne) – barokní Certosa di San Martino vznikl ve 14. století
jako kartuziánský klášter. Vypíná se vysoko nad čtvrtí Santa Lucia a
skýtá fantastickou podívanou na Neapolský záliv. Je zde vynikající
muzeum schraňující rozmanité „presepi“, tradiční neapolské jesličky.
Klášter postavil v letech 1623 – 29 Cosimo Fanzago (otec neapolského
baroku) podle návrhu Dosia z 16. století. Kostel a chór zosobňují
další pozoruhodný příklad umělcova umu.
Castel
Sant´Elmo vedle kláštera, zbudovaný v letech 1329 – 43 a
architektonicky přepracovaný v 16. století nabízí ohromující výhled
na záliv.
Museo
Principe di Aragona Pignatelli Cortes (Riviera di Chiaia 200, telefon 081
– 7612326, otevřeno Út – Ne) – níže, ve čtvrti Chiaia, se nachází
neoklasicistní Villa Pignatelli s muzeem, v němž opatrují zajímavou
sbírku porcelánu, dobového nábytku, obrazů i soch. Galleria Umberto I.
(Via Toledo, telefon 081 – 7972303, otevřeno denně dopoledne) – Galleria
Umberto I. spatřila světlo světa v roce 1887 a po 2. světové válce
se dočkala úprav. Tato stále působivá, byť poněkud zanedbaná obchodní
pasáž, někdejší ohnisko vyznavačů módy, stojí přímo naproti největší
italské opeře, Teatru San Carlo. Impozantní umělecký stánek pro
Karla III. Z dynastie Bourbonů byl dokončen v roce 1737 a později
přestavěn.
(Piazza
Plebiscito, telefon 081 – 5808111, otevřeno Čt – Út) – neapolský královský
palác začal budovat Domenico Fontana pro španělského místokrále v roce
1500. Později jej rozšířili a zkrášlili jeho další podnájemníci.
Jedná se o pěkný památník s prostornými sály, překypující nábytkem,
tapiseriemi, obrazy a porcelánem. Malé soukromé Teatro di Corte (1768) je dílem
Ferdinanda Fugy. Značnou část památek zaujímá Biblioteca Nazionale.
Exteriér se musel podrobit částečné obnově – povšimněte si soch z 19.
století, ztělesňující neapolské dynastie. Rozlehlé náměstí před palácem
bylo upraveno na pěší zónu. Velkolepé kolonády směřují ke kostelu San
Francesco di Paola, ztvárněnému podle římského Pantheonu.
Villa
Floridiana (Via Cimarosa 77, telefon 081 – 5788418, otevřeno Út – Ne
dopoledne, park denně) – v této neoklasicistní vile uprostřed krásných
zahrad sídlí Museo Nazionale della Ceramica Duca di Martina, známé
sbírkou keramiky, včetně porcelánu a majoliky.
Museo
di Capodimonte (Parco di Capodimonte, telefon 081 – 7441307, otevřeno
Út – Ne) – Palazzo Reale di Capodimonte je původně lovecký zámeček
krále Karla III. z dynastie Bourbonů. Začal se stavět v roce 1738
a dnes zde našlo útočiště stejnojmenné muzeum, opatrující působivou
kolekci italského malířství. Visí zde díla Tiziana, Botticelliho,
Perugina, Raffaela a Sebastiana deln Piombo, z nichž mnohá pocházejí
z farneských sbírek. Objevíte tu i galerii vystavující umění 19.
století, převážně z jižní Itálie.
Katakomby
sv. Januária (Via di Capodimonte 16, telefon 081 – 7411071, otevřeno
denně) – katakomby, původně místo posledního odpočinku sv. Januária (San
Gennaro), leží nedaleko kostela San Gennaro in Moenia z 8. století, se kterým
sousedí dílna ze 17. století. Dvě patra katakomb byla ve 2. století
vyhloubena do měkkého tufu a krášlí je mozaiky a raně křesťanské
fresky. Na stejné ulici narazíte na katakomby sv. Gaudiosa, světce 5.
století, jenž založil v těchto místech klášter. Nad nimi se tyčí
kostel Santa Maria della Sanitá ze 17. století.
Castel
dell´Ovo (Borgo Marinari, otevřeno při výstavách) – Castel dell´Ovo
naleznete dále od centra, na malém ostrůvku u čtvrti Santa Lucia, kde se dříve
konal trh s dary moře. Hrad se začal budovat v roce 1154. Za
Normanů a Hohenštaufů byl využíván jako královské sídlo, dnes jej však
vlastní armáda.
Ve
stínu hradeb se jakoby krčí malá Porta Santa Lucia s mnoha rybími
restauracemi. Kolem ní vede rozkošná promenáda Via Partenope, mířící
na západ k přístavu Mergellina.
Paestum
Paestum
je nejvýznamnější starořecké naleziště jižně od Neapole v Kampánii.
Řekové, kteří založili město na okraji Piany del Sele v 6. století
před Kristem, mu říkali Poseidonia čili Poseidonovo město. V roce
273 před Kristem se ocitlo v rukou Římanů, kteří mu stanovili nové
jméno. Později začalo upadat a v 9. století je kvůli malárii a nájezdům
Saracénů obyvatelé opustili. Znovuobjevení se dočkalo až v 18.
století. Dnes si sem návštěvníci přicházejí prohlédnout tři mohutné,
zachovalé dórské chrámy – baziliku neboli
Héřin chrám (pol. 6. století př. Kr.), Neptunův chrám (
5.století př. Kr.), největší a nejméně porušený ze všech budov v Paestu,
a chrám bohyně Ceres, datovaný někam mezi své dva sousedy. (Zona
Archeologica, otevřeno denně 9 – 1 hod. před západem slunce)
Vykopávky
odkryly zbytky antického města, veřejné a církevní stavby, silnice a
obranné hradby. Zdejší muzeum (otevřeno denně, vyjma 1. a 3. Po v měsíci a některých státních svátků) vystavuje mnoho nálezů,
včetně maleb a předmětů z hrobek, několika votivních darů,
architektonických fragmentů a plastik.
Salerno
Salerno
je velký, životem pulzující přístav. V roce 1943 se tu vylodila
spojenecká vojska, která za sebou zanechala vybombardované, zpustošené město.
V minulosti se proslavilo lékařskou fakultou (12. století), ale dnes přitahuje
turisty zejména dómem z 11. století, spočívajícím na sto
let starších základech. Za zmínku stojí zejména atrium se sloupy pocházejícími
z nedalekého Paesta. V kryptě najdete hrobku sv. Matyáše, jež
sem byla přivezena v roce 954.
Převážnou
část pokladů katedrály, včetně slonovinového oltářního antepedia (Paliotta),
opatruje Museo Diocesano (Via Duomo, telefon 089 – 239126, otevřeno
denně). Dříve než se vydáte po rušném Corsu Vittorio Emanuele, prohlédněte
si ještě místní archeologické nálezy v Museo Provinciale
(Via San Benedetto, telefon 089 – 231135, otevřeno denně, v Ne
dopoledne).
Okolí:
Jižně
od Salerna se rozprostírá hornatý kraj Cilento s nepřístupným
vnitrozemím a poklidným, o něco více zalidněným pobřežím. Z přímořských
měst nejvíce vyniká Agropoli – rušné, nevelké středisko, 42 km
na jih Salerna. Poblíž Castellamare di Velia, dalších 28 km na jihovýchod,
leží zříceniny řeckého města Elea ze 6. století před Kristem.
Kdysi proslula známou filozofickou školou. Hodně je navštěvovali Římané,
například Cicero nebo Horatius, jenž sem zavítal na doporuční svého lékaře.
Vykopávky odhalily nádhernou římskou bránu ze 4. století (Porta Rosa),
římské lázně, základy chrámu a zbytky antické akropole.
Santa Marina Capua Vetere
Toto
město se vyplatí navštívit hlavně kvůli zříceninám římského amfiteátru
(1. století po Kr.; Piazza Adriano, telefon 0823 – 798864, otevřeno denně),
kdysi druhého největšího po Koloseu. V lepším stavu se dochoval
labyrint chodeb pod ním. Město leží na místě etruského města Capua,
které se za Římanů stalo prosperujícím střediskem. V roce 73 před
Kristem zde došlo ke vzpouře gladiátorů vedených Spartakem. Nedaleko
narazíte na Mithraeum (2. a 3. století) s pěknými freskami. Archeologické
nálezy z tohoto místa si můžete prohlédnout v Museu
Archeologico dell´Antica Capua v Capuji.
Trhy se konají ve čtvrtek a v neděli.
Informační kancelář: Via Albana, telefon 0823 – 799589.
Caserta
